Tržní komentář Fidelity Worldwide Investment: Nebezpečí řecké nákazy se neočekává

  • Řecké problémy jsou jen lokálním fenoménem
  • Evropa je mnohem silnější, než byla v roce 2011 – bankovní systém eurozóny je stabilizovaný
  • Evropské finanční trhy mnohem více ovlivňují fundamentální data o podnicích, než makroekonomické faktory

Paras Anand, vedoucí evropského akciového týmu Fidelity Worldwide Investment:

„Navzdory mnoha obavám z výsledků parlamentních voleb v Řecku existuje řada pádných důvodů se domnívat, že skutečný dopad na evropské investory a celkový hospodářský růst bude poměrně nízký.

paras-anand

Foto: Paras Anand

Volební vítězství strany SYRIZA by mohlo být vnímáno jako náznak, že podobné strany mohou v Evropě dosáhnout stejného úspěchu a tudíž, že měnová unie je v ohrožení. Tyto obavy bych si dovolil zpochybnit: Je zřejmé, že zaměření politické agendy strany SYRIZA zůstane daleko za nadějemi jejího radikálního křídla. Navíc potíže, kterým čelí řecké hospodářství, jsou velice speciální. Zatímco náklady na financování Řecka se od druhé poloviny loňského roku mimořádně zvýšily, ve většině ostatních ekonomik, které byly těžce postiženy stejnou dluhovou krizí, pozorujeme jev úplně opačný.

Pokud jde o otázku případného nebezpečí nákazy přicházející z Řecka a z dalších krizových zemí eurozóny, musíme si střízlivě uvědomit, že evropský finanční sektor je dnes mnohem silnější, než byl na vrcholu krize v roce 2011. V posledních více než třech letech finanční instituce eurozóny hromadily kapitál a snižovaly vzájemnou finanční závislost. Nejnovější zátěžový test ukázal, že banky jsou všeobecně mnohem lépe připraveny na krizi, než tomu bylo v roce 2011. To ovšem neznamená, že můžeme rizika v eurozóně zcela vyloučit. Nicméně lze říci, že dnes existuje mnohem menší nebezpečí, že by lokální krize byla schopna spustit krizi v celém regionu.

Z toho usuzuji, že kurzy na finančních trzích jsou nyní mnohem více určovány fundamentálními údaji jednotlivých společností než vnějšími makroekonomickými faktory, jak jsme byli svědky ještě v nedávné minulosti.”

Tržní komentář Fidelity Worldwide Investment: Nákupy dluhopisů Evropskou centrální bankou jsou dvousečnou zbraní

  • I když se již oznámení ECB o nákupu dluhopisů stačilo promítnout do trhů, v dlouhodobém horizontu by mělo mít pozitivní vliv na hospodářský růst
  • Opatření ECB vytváří příznivé prostředí pro dluhopisové trhy, včetně korporátních dluhopisů a dluhopisů s vysokými výnosy
  • Politika ECB snižuje tlak na jednotlivé státy, aby provedly nezbytné strukturální reformy

David Simner, evropský manažer dluhopisových fondů Fidelity Worldwide Investment:

“Mario Draghi se rozhodl vytáhnout opravdu těžký kalibr, a tím trhy příjemně překvapil. Rozsah nákupů dluhopisů je větší a dlouhodobější a celá operace je v mnohem větším měřítku, než se původně očekávalo. Toto rozhodnutí bude nadále držet úrokové sazby v Evropě pod tlakem. Dynamika nabídky a atraktivní finanční podmínky vytvářejí příznivé prostředí pro dluhopisové trhy, včetně korporátních a vysokoúročených dluhopisů.”

Alberto Chiandetti, evropský manažer akciových fondů Fidelity Worldwide Investment:

“I když se již včerejší oznámení ECB stačilo promítnout do trhů, v dlouhodobém horizontu by nákup dluhopisů měl mít pozitivní vliv. Měl by stimulovat poskytování úvěrů, a tím podpořit hospodářský růst.”

Paras Anand, vedoucí evropského akciového týmu Fidelity Worldwide Investment:

“O plánu ECB skupovat dluhopisy se hovořilo předem již dlouhou dobu. Proto teď, když k němu skutečně došlo, je jeho dopad na finanční trhy a reálnou ekonomiku relativně malý, protože se úvěrové trhy stačily uklidnit. Finanční sektor rovněž získal čas na snížení rizika ve finančních rozvahách a obchodních modelech. Pro investory v Evropě je pozitivní, že navzdory značnému makroekonomickému stimulačnímu balíčku budou ceny akcií určovány především specifickými faktory konkrétních společností a firem.

Vývoj v eurozóně v posledních deseti letech nesl jasné deflační znaky, protože náklady na pracovní sílu, ceny nájmů, nemovitostí i ceny zboží se musely přizpůsobovat nižší poptávce. Avšak komentátoři se unáhlili, když označili pokles inflace jako strukturální, nikoli cyklický jev. Historie ukazuje, že se evropské společnosti dokáží z jakéhokoliv poklesu vzpamatovat a jsou pak silnější než kdykoliv předtím. A právě to odlišuje současný vývoj v Evropě od situace v Japonsku v posledních letech.

Jedním z nejdiskutovanějších bodů je, jak silně bude Evropská centrální banka, jako univerzální kupec státních dluhopisů, vyvíjet tlak na jednotlivé státy, aby přikročily k naléhavým strukturálním reformám. Zejména Itálie a Francie musejí přijmout významná opatření, aby rozvinuly dlouhodobý potenciál své dobře vyškolené a kvalifikované pracovní síly a tak zvýšily konkurenceschopnost a podnítily zakládání nových podniků. Tady žádné kvantitativní uvolňování nepomůže.“