Tržní komentář Fidelity: Obavy z přehřátí amerického akciového trhu nejsou opodstatněné

Angel Agudo, manažer fondu Fidelity America Fund:

• Ceny akcií amerických společností jsou z historického pohledu stále ještě za přiměřenou cenu

• Klíčové ukazatele ilustrují atraktivitu amerického akciového trhu• Příznivá makrodata a strukturální důvody nadále zvyšují firemní zisky
  „V minulých letech překonával výkon amerických akcií ostatní důležité trhy. Od poklesu v roce 2009 se hodnota indexu S&P 500 více než ztrojnásobila. Dobré výsledky odrážejí nejen oživení americké ekonomiky, kterou pohánějí zisky společností, ale rovněž lepší nálada investorů způsobená bezprecedentním uvolněním měnové politiky  Federálního rezervního systému.

Angel Agudo

Vzhledem k silným kurzovým ziskům už nelze americké akcie považovat za laciné, nicméně z historického hlediska lze jejich cenu stále považovat za přiměřenou. O nějakém přehřátí nebo nadměrném nadhodnocení amerického akciového trhu tedy nemůže být ani řeč. Současný poměr P/E amerických akcií s hodnotou 19.2 jen o málo překračuje třicetiletý průměr ve výši 18,4.

Podobně to vypadá i při porovnání poměru tržní ceny akcií a jejich účetní hodnoty (P/B). Současná hodnota 2,6 je o něco málo vyšší než třicetiletý průměr 2,4. Tento poměr však jen málo vypovídá o stavu účetních rozvah amerických korporací, zatímco ukazatele peněžní likvidity ukazují, že rozvahy jsou opravdu velmi silné. Bez finančních titulů dosahuje míra likvidity průměrně 12 %, což je rekordní úroveň vysoko nad dlouhodobým průměrem   6,7 %.

Dalším důležitým ukazatelem hodnocení jsou dividendy. I přes silné kurzové výnosy dosahuje aktuální dividendový výnos indexu S & P 500 dvouprocentní výše a to zásluhou silného tempa růstu. To je víc, než kolik vynášejí desetileté americké státní dluhopisy, jejichž výnos je v současné době na úrovni 1,8 procenta. Nejméně 239 společností z indexu S & P 500 v současné době vykazuje větší výnos, než desetileté americké státní dluhopisy a 87 společností nabízí dokonce dividendy přes tři procenta.

Je ale také důležité vzít do úvahy kapitálové ocenění v kontextu aktuálních podmínek. To znamená, že současná politika nulových úrokových sazeb a velmi nízkých dluhopisových výnosů představuje  zcela výjimečnou situaci, která odpovídajícím způsobem ovlivňuje a dále bude ovlivňovat akciové trhy. Z tohoto důvodu je nutné sledovat skutečný ekonomický a finanční vliv.

Nízké úrokové sazby a výnosy z dluhopisů mají pozitivní dopad na reálnou ekonomiku, a to  v podobě nižších finančních nákladů pro spotřebitele a podniky. To je pro firemní zisky a marže pozitivní a mělo by to umožnit vyšší majetkové ocenění. Kromě toho má současná situace také finanční dopad, protože při hledání atraktivních výnosů se zvyšuje poptávka po dividendových cenných papírech, což má opět vliv na jejich zhodnocení.

Rovněž strukturální důvody hovoří pro to, že ziskovost amerických podniků bude i nadále na vysoké úrovni. Podíl firemních zisků na hrubém domácím produktu v roce 2013 vzrostl na nejvyšší úroveň v historii. To má co dělat hlavně s tím, že se podíl mezd na hrubém domácím produktu USA významně snížil, z čehož zase těží společnosti.“

Matt Sutherland: Důležitost reforem

Předpokládám, že na úplně základní úrovni se ekonomika zemí nijak neliší od ekonomiky firem, dokonce bych si dovolil použít přirovnání k přírodním zákonům. Pokud se nepřizpůsobíte okolnímu prostředí, zahynete. Svět se mění, konkurenční prostředí se mění, technologie se mění a vy na to musíte být připraveni. Musíte se dokázat zbavit starého myšlení, pokud to okolnosti vyžadují.

PROČ JE REFORMA DŮLEŽITÁ?

Komentátoři rádi používají zjednodušující označení pro jednotlivé skupiny trhů, jako například GEMS (Global Emerging Markets – Světové rozvíjející se trhy), nebo  BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika). A pak od nich často slýcháte výroky typu: „Předpokládáme, že rozvíjející se země si povedou špatně kvůli sílícímu americkému dolaru.“ Ale tohle zjednodušené dělení zakrývá skutečnost, že se jednotlivé země patřící do takzvaných rozvíjejících se trhů od sebe značně liší. Těžko si můžeme představit odlišnějších pět zemí, než jsou Brazílie, Rusko. Indie, Čína a Jižní Afrika. Každá má úplně jinou kulturu, historii, hovoří se v ní jiným jazykem, mají jiný ekonomický systém i ekonomiku. Jaký přínos můžeme mít z toho, když se je budeme pokoušet analyzovat, nebo se k nim dokonce chovat, jako k jedné entitě?

Exitující, případně neexistující, reformní program je jednou z věcí, která odlišuje tyto země jednu od druhé. Z investorského hlediska dáváme přednost investicím do zemí, kde je silný reformní program na rozdíl od zemí, v nichž takový program nemají.

Matt Sutherland  je ve Fidelity Worldwide Investment ředitelem produktového managementu pro Asii, ve své funkci řídí produktové specialisty a investiční ředitele. Do roku 2012 byl šéfem výzkumu pro oblast Asie a Pacifiku se sídlem v Japonsku. 

Proč jsou reformy tak důležité? Předpokládám, že na té úplně nejelementárnější úrovni není rozdíl mezi zeměmi a jejich ekonomikami a firmami nebo dokonce i zvířaty. Pokud se nepřizpůsobí, vyhynou. Pořád je nutné se přesvědčovat o tom, že vaše strategie je tou správnou, abyste se dostali tam, kam chcete. Často tomu tak totiž není. Svět se mění, konkurenční prostředí se mění, technologie se mění a vy musíte být připraveni, kdykoliv to okolnosti vyžadují, odhodit staré myšlení.

REFORMY V ASII

To vysvětluje, proč jsou našimi oblíbenými investičními cíli asijské země, kde funguje reformní program – Japonsko, Čína a Indie. Už vás slyším, jak se ptáte: reformy čeho?  Odpověď na vaši otázku se liší země od země. To, co jedna země potřebuje, se může hodně lišit od potřeb další země. Nejvíce to závisí na okolnostech a prostředí té určité země a na úrovni vývoje, v němž se nachází.

Například v Japonsku jsou reformy zaměřené na rozbití čtvrt stoletého deflačního myšlení, vylepšení korporátních výnosů změnou pracovní a řídící praxe, zjednodušení hospodářství odstraněním nánosu cenových subvencí a zaměření se na témata spojené se stárnoucí a ubývající populací.

Čínské reformy jsou především zaměřeny k posunu ekonomiky od investic ke spotřebě, k vyrovnávání podmínek mezi soukromým a veřejným sektorem, k vyřešení nerovnováhy mezi lokálními správními úřady a centrální vládou. Usilují rovněž o širší a hlubší finanční systém schopný podporovat otevřený kapitálový účet a prostřednictvím protikorupční kampaně chtějí zvýšit důvěryhodnost komunistické strany.

Indické reformy jsou koncipovány tak, aby vytvořily prostředí, které povede ke snížení byrokracie a tím dojde ke stimulaci investic a zrychlení ekonomického růstu. V Indii se nabízí mnoho slibných příležitostí, které se mohou snadno realizovat, pokud Narendra Modi zjednoduší postupy, čímž rozjede invesrt

MALÉ KRŮČKY DĚLAJÍ VELKÝ ROZDÍL

Objevují se obavy týkající všech těchto zemí, že tempo tamních reforem není dostatečné.  Ale já jsem přesvědčen, že každá z nich nám dává důvod k optimismu. Nejlepší způsob změny je většinou evoluční než revoluční, je lépe jít cestou postupných kroků než velkým třeskem. Samozřejmě, že postupné kroky se nedostanou na titulní stránky novin. Výsledkem je, že občasní pozorovatelé pak nabydou dojmu, jako by k žádnému pokroku nedocházelo, ačkoliv ve skutečnosti došlo k mnoha malým krůčkům v celém spektru reformního prostoru.

V Japonsku došlo zřejmě k největší růstové změně ve firemním myšlení. Jedním z dobrých příkladů je zavedení indexu Nikkei 400. Tento nový index japonského akciového trhu kótuje pouze “dobré” společnosti hodnocené podle takových kritérií jako je rentabilita vlastního kapitálu (ROE) a výše marží, využívání externích manažerů a používání Mezinárodních standardů pro finanční výkaznictví (IFRS). Naděje, že s akciemi společností v novém indexu se budou obchodovat za mnohem výhodnějších podmínek, než za ty, které v něm nejsou, vede i ty ostatní k zavádění lepších postupů.   Zdá se, že to funguje – přinejmenším dochází k zásadnímu posunu v postojích ve společnostech, které jsme navštívili. A pokud je reformní program založen na podstatné změně ekonomického myšlení, máte vyhráno.

Naprostým přeborníkem v umění malých postupných krůčků na reformní cestě je Čína.  Vždy začíná na úzké cestě v malém geografickém prostoru, než se rozhodne k akci ve velkém měřítku. Tento postupný přístup je nanejvýš rozumný a byl základem úspěšných čínských reforem v posledních třech desetiletích. Nicméně, to má také za následek, že v zahraničních médiích mají dojem, že se toho, kromě programu boje proti korupci, mnoho nezměnilo. Reality však je, že byly provedeny významné krůčky směrem k mnohem otevřenějšímu kapitálovému účtu, liberalizaci cen a úrokových sazeb, reformě státem vlastněných podniků, reformy soudnictví a vytvoření rovnováhy moci mezi místními správami a centrální vládou, což jsou všechno zásadní kroky na cestě k dalšímu růstu a pokroku.

Ačkoliv nový indický premiér Modi je ve funkci relativně krátkou dobu, v Indii došlo k velkému pokroku v mnoha specifických oblastech, zejména díky tomu, že premier dokázal využít svoje pravomoci. Například se značně zlepšila situace s dodávkami uhlí a elektrické energie, zrychlily se procesy schvalování investic a v mnoha odvětvích se zvýšily limity podílu zahraničních investic (FDI).

Další zajímavou oblastí změny je snaha premiéra o finanční inkluzi obyvatelstva. Ta předpokládá, že každý Ind bude mít vlastní bankovní účet. Nedostatečné finanční zapojení je totiž velkým problémem Indie. Podle údajů Světové banky má pouze 35 % Indů vlastní bankovní účet u některé oficiální finanční instituce. Pouhých 8 % obyvatel vlastní debetní platební kartu a pouhá 2 % Indů mají kreditní kartu.  Cílem první fáze, která má být ukončena 14. srpna 2015, je otevření 75 miliónů nových soukromých bankovních účtů. Jejich majitelé dostanou debetní platební karty a současně s nimi získají úrazové pojištění až do částky 1650 USD, životní pojistku do částky  přibližně 500 USD a možnost překročení výše vkladu až do 80 USD. „Chtěl bych i těm nejchudším občanům přiblížit výhody bankovních účtů,“ říká Modi. „Je to začátek vysvobození z bídy.“

Takže v souhrnu, u zemí jako je Japonsko, Čína a Indie, které se snaží o reformy, je větší pravděpodobnost, že budou nabízet dobré investiční příležitosti, než na rozvíjejících se trzích, kde k žádným reformám nedochází. A i když je velmi rozšířená skepse, pokud jde o rychlost a účinnost reforem i v těchto zemích, může to být pouze proto, že tamní malé a postupné změny (které jsou méně nebezpečné, než velké změny spojené s velkým třeskem), se nedostávají na titulní stránky novin.

 

                                       

Makroekonomický výhled Fidelity: Ceny ropy a kurs eura mohou pomoci růstu eurozóny o 1,8 procenta

 

Anna Stupnytska, globální ekonomka Fidelity Worldwide Investment: 

• Americká konjunktura by měla ve druhém pololetí pokračovat

• Pokles domácí poptávky donutí čínskou vládu k přijetí opatření

• Japonská centrální banka může na jaře sáhnout k dalšímu uvolnění
Globální růst: Hlavní rizika se poněkud změnila

„Jako vždy můžeme interpretovat ukazatele mírného oživení globálního ekonomického růstu na vývoji v několika příštích měsících. Vliv nižší ceny ropy a podpůrných monetárních opatření se projeví přibližně v polovině roku. Do té doby bude pokračovat prudký pokles inflace. Zda tomu bude stejně i ve druhé polovině roku, bude zejména záviset na vývoji cen ropy. Z toho vyplývá, že výhled růstu na několik příštích měsíců není úplně jednoznačný.

Klíčová rizika se v poslední době poněkud změnila. Zatímco nejistoty okolo Řecka budou zřejmě i v budoucnosti způsobovat tržní výkyvy, zdá se, že jde o pouze omezené systémové riziko, které by pro ekonomické zotavení z dnešního pohledu nemělo představovat žádné nebezpečí. Naopak se zvýšilo riziko v souvislosti s rusko-ukrajinským konfliktem. Kromě vážného bezpečnostního problému totiž hrozí, že se tento konflikt projeví výrazně i na finančních trzích. Rovněž možné zpřísnění protiruských sankcí by mohlo znamenat hrozbu. K hlavním rizikům dále patří předčasné zvýšení úrokových sazeb v USA, které ovšem s ohledem na nejrůznější vnější faktory, nevypadá příliš reálně.

Foto: ANNA STUPNYTSKA

USA: Konjunktura by měla růst i ve druhém pololetí

Americké hospodářství se nadále zotavuje. Ve srovnání s druhou polovinou roku 2014 ovšem v nižším tempu, což se očekávalo.  Nyní způsobují nižší ceny energie určité oslabení v nominálních ukazatelích. Ovšem v příštích měsících by nižší ceny energie měly znamenat pozitivní impuls pro růst spotřeby a pokles výrobních nákladů, což by se v těchto datech mělo projevit. Předzvěstí této dynamiky je již nyní se zvyšující spotřebitelská důvěra.

Také zprávy o zaměstnanosti v uplynulém měsíci vypadají velice dobře: nejrůznější indikátory z pracovního trhu ukazují, že americké firmy mají ještě rezervy. V kombinaci s nižšími cenami energií a silným dolarem tak není možné počítat s nějakým rostoucím inflačním tlakem. Nižší míra inflace spolu s nejistotou okolo Řecka, Ruska a čínské devizové politiky nezbytně zabrání tomu, aby Fed zvýšil úrokové sazby už před polovinou roku. S prvním zvyšováním sazeb lze tak počítat nejspíš až před koncem roku 2015.

Eurozóna: Nízké ceny ropy a slabší Euro mohou zvýšit růst až o 1,8 procenta

V nadcházejících měsících se očekává ekonomické oživení v důsledku nižších cen surovin a slabšího eura. Odhaduje se, že snížení hodnoty eura o 10 % zvýší v průběhu dvou let hrubý domácí produkt v zemích eurozóny asi o 0,6%.  O 10 % nižší ceny ropy se projeví za stejné časové období růstem HDP o dalších 0,3 %. Takže vzhledem k tomu, že euro skutečně oslabilo o 10% a ceny ropy účtované v této měně se od poloviny loňského roku snížily o celých 40 %, pouze tyto dva faktory by se měly v následujících čtvrtletích projevit v postupném růstu o 1, 8%.

Japonská centrální banka může být už na jaře přinucena k dalším krokům kvantitativního uvolňování

Předběžné signály ukazují na stabilizaci hospodářských údajů. Než ale dojde k nějakému pozorovatelnému růstu, uplyne ještě několik měsíců. Protože inflace nadále klesá, bude s tím zřejmě japonská centrální banka na jaře přinucena něco udělat. Pokud ne, bude riskovat, že zklame očekávání trhů. Před jarním vyjednáváním o mzdách je nutné rovněž počítat se zvýšením mezd, podobně, jako tomu bylo v loňském roce.  Vzhledem k tomu, že ceny porostou pomaleji, mělo by to způsobit reálný růst mezd.  Rozhodující ale budou strukturální reformy pro vyšší produktivitu podniků.
Čína: Stagnující domácí poptávka nutí vládu, aby přijala opatření

Poslední zveřejněné ekonomické údaje staví čínskou vládu před velké dilema. Pokles inflace a pokles dovozu jsou symptomem stagnující domácí poptávky. To také vysvětluje snížení povinných minimálních rezerv, k nimž přistoupila Čínská centrální banka na počátku února. V současné situaci se může zdát pro stimulaci růstu lepším řešením oslabení měny. To by prospělo vývozu a inflaci v zemi. Celkově lze říci, tvrdý náraz není pravděpodobný, protože stabilní růst je deklarovaným cílem vlády.

Rozvíjející se trhy: cena ropy rozděluje svět na vítěze a poražené

Pokles inflace je dobrý pro rozvíjející se země, protože otevírá centrálním bankám prostor pro snížení úrokových sazeb. K tomu v uplynulém měsíci sáhly centrální banky v Indii, Egyptě, Peru, Turecku, Rumunsku, Pákistánu a Číně. Spolu s uvolněnější měnovou politikou budou nižší ceny surovin v zemích, které je převážně dováží, znamenat oživení růstu. Zejména to bude patrné zejména v zemích, které mají vysoký podíl exportu, jako je například Korea. Naopak rozvíjející se země vyvážející komodity se budou potýkat se stále většími hospodářskými potížemi. To platí zejména pro Rusko a Brazílii.”