Tržní komentář Davida Buckla: Soukromé subjekty by měly nakupovat pouze dlouholeté dluhopisy

Z hlediska měnové politiky by se nyní dal svět rozdělit na dvě části. Zatímco USA se snaží své sazby zvýšit, zbytek světa ve velké míře uplatňuje tzv. akomodativní politiku.

• Na trzích panují obavy, že dluhopisy emitované Evropskou centrální bankou nebudou stačit zájmu ekonomických subjektů
• Čínská ekonomika je pomalá, ale není v tak hrozivém stavu
• USA se nyní dostává do režimu zvyšujících se sazeb

Praha, 29. července 2015

David Buckle: „Nejprve začnu se subjekty, které prosazují akomodativní politiku, například Evropskou centrální bankou. Ta bude pokračovat s kvantitativním uvolňováním (QE) do konce roku 2015, možná až do září roku 2016. Na trzích panují obavy, že dluhopisy emitované Evropskou centrální bankou nebudou zájmu ekonomických subjektů stačit. Jsme však přesvědčení, že tato obava je přehnaná.

Nicméně je stanoveno dno ve výnosnosti dluhopisů, které bude Evropská centrální banka vykupovat. Proto jsou ekonomické subjekty nuceny nakupovat dlouhodobé obligace. Z hlediska výnosnosti se soukromým subjektům skutečně vyplatí nakupovat pouze dlouholeté dluhopisy. Nemyslím si, že by se v roce 2015 měly zvýšit výnosy z dluhopisů.

Japonsko uplatňuje QE program prostřednictvím tzv. Abenomics (ekonomická politika, kterou v roce 2012 zavedl japonský premiér Shinzō Abe). V Japonsku však Abenomics ve smyslu, že by japonská inflace byla pod cílenou hodnotou, ale řešil spíše deflaci, která se stala problémem po celém světě, spíše než specifický japonský problém. Navíc v Japonsku je nyní inflace vyšší než nárůst cenové hladiny ve zbylých zemích G4 – USA, Evropě a Velké Británii.

Čína by naopak měla trochu zvolnit. Domnívám se, že by se měl snížit požadovaný podíl rezerv. Je to také jedna z forem přizpůsobování, které by se měly uskutečnit. Pro naše potřeby je zatím čínská ekonomika pomalá, ale ne v tak hrozivém stavu. Vytváří velmi dobré prostředí pro dluhopisy, a proto se o čínské obligace zajímáme.

Naopak USA se nyní dostává do režimu zvyšujících se sazeb. Věříme, že se tento proces nespustí dříve než koncem letošního roku, možná na začátku roku 2016, jelikož inflace není teď v USA hlavním problémem. Zaměstnanost však centrální banka neřeší. Je to sice problém na stejné úrovni jako inflace, avšak bez jakékoliv známky inflace není tedy potřeba zvyšovat úrokové sazby jen kvůli nezaměstnanosti. Bez zvyšování sazeb by měly výnosy pokladničních poukázek zůstat nízké až do konce roku 2015. Snadný přístup k penězům by měl mít pro korporátní sektor vskutku pozitivní vliv.“

Tržní komentář Fidelity: Turbulence na čínských akciových trzích

Matthew Sutherland, šéf asijských akvizic ve společnosti Fidelity Worldwide Investment, se vyjadřuje k fázi korekce v Číně:

• Čínské akciové trhy jsou rozděleny do dvou částí – na A-share index s omezeným přístupem zahraničních investorů a otevřené trhy
• Prudká korekce akciového trhu s A-akciemi ovlivnila do jisté míry také otevřené čínské trhy v Hongkongu – ty jsou nyní hodnoceny jako velmi atraktivní
• Kurzové ztráty mohou mírně ovlivnit čínskou spotřebu, riziko pro finanční systém je omezené
• Vývoj akciového trhu neodráží ekonomický výhled Číny

Praha, 20. července 2015

Matthew Sutherland: “Burza v Šanghaji zažila v minulých čtyřech týdnech výrazný propad. V předcházejících 12 měsících přitom prošla fází silného zotavení kurzů a v meziročním hodnocení je i přes propad + 80 %.

Čínských akciových trhů existuje větší množství. Jaký význam ale vlastně má burza v Šanghaji? Pro zahraniční investory je mnohem důležitější než Šanghaj čínský offshore trh na burze v Hongkongu. Pouze na tento trh se totiž vztahuje MSCI China Index, srovnávací index pro většinu čínských fondů, do nichž lze v Německu investovat. Vedle toho existují ještě v USA kótované čínské firmy jako Alibaba a Baidu. A vedle nich také oba pevninské (onshore) akciové trhy v Šen-čenu a Šanghaji, na kterých se obchoduje s akciemi z A-share indexu. Ještě před nedávnem měli zahraniční investoři přístup k akciím na A-share trhu znemožněn. V současné době se pro cizince otevírají alespoň omezené investiční možnosti pro obchodování s těmito akciemi.

Částečné otevření A-share trhu vedlo k tomu, že burza začala v listopadu 2014 výrazně růst. Tento trend byl podporován uvolněnou měnovou politikou Čínské centrální banky, vystřízlivěním na domácím trhu s nemovitostmi a nadějí na masivní příliv kapitálu ze zahraničí. Stále více čínských soukromých investorů přicházelo na burzy, kde nakupovali akcie na úvěr. V reakci na to uskutečnila znepokojená vláda před nedávnem opatření k ochlazení trhu. Jejich dopady vidíme nyní: investoři se rychle stáhli a dostavila se prudká korekce.

Částečné přecenění se ovšem týkalo jen určitých sektorů trhu. K velkým kurzovým skokům docházelo u menších akcií s nižší likviditou, jejichž cenu mohou snadno vyhnat vzhůru rozsáhlejší nákupy. Méně pak stoupaly kurzy velkých, likvidních státních firem, u kterých se následná korekce neprojevila tak výrazně. Paralelně k poklesům v A-share indexu se prolomily také kurzy v Hongkongu, byť zdaleka ne tak významně. Předtím pozvolněji rostoucí akciový trh v Hongkongu se nyní jeví jako trh s růstovým potenciálem a velmi atraktivním hodnocením.

V současné době se čínská vláda pokouší zastavit trvající pokles kurzů různými opatřeními, například investoři, kteří mají více než 5 % některé z firem na A-share indexu, nesmějí tyto akcie šest měsíců prodat. U Fidelity máme interně stanovenou horní hranici na 2,5 %, takže naší společnosti se toto opatření netýká. Dále bylo pozastaveno obchodování s velkými počty akcií, podle stavu 9. 7. 2015 to bylo 1442 akcií. V našem portfoliu se nachází pouze velmi málo firem překračujících tento objem.

Pro čínskou spotřebu nezůstane silná korekce kurzů bez následků, protože kurzové ztráty se dotknou velkého počtu Číňanů, kteří si vzali na nákup akcií úvěry. Z celkového pohledu však na burze investovalo jen málo čínských domácností. Žádná vážná nebezpečí nespatřuji pro čínský finanční systém, a to ani z důvodu investorského nakupování akcií na úvěr. Finanční instituce mohou v případě potřeby počítat s podporou státu, který disponuje prostředky přesahujícími 3 bilióny US dolarů, kterými může podpořit problémové sektory. Navzdory současným turbulencím by investoři na čínském akciovém trhu neměli z celkového hlediska zapomínat na slibné vyhlídky dále se razantně rozvíjejícího trhu, který je dlouhodobě poháněn především spotřebou a vládními reformami.”