Dominic Rossi, Global Chief Investment Officer pro akcie ve Fidelity Worldwide Investment:
- Vysvětlení důvodu nízkých sazeb je střetem dvou ekonomických škol
- Na světě je více zemí s přebytkem úspor, než zemí, které nabízejí přebytek investičních příležitostí
- Příliš mnoho kapitálu generuje příliš malé příjmy
- Soustřeďte se na aktiva s reálnou návratností – nemovitosti a dividendové akcie
„Principy ortodoxní měnové politiky centrální banky jsou tak hluboce zakořeněné do finančního mainstreamu, že se zdají být nedotknutelné. Jenže teď, kdy FED opět odložil zvýšení sazeb, investoři po pěti letech rekordně nízkých úrokových sazeb zpochybňují samotné základy všech monetárních teorií. Proč? Protože důsledky pro alokaci aktiv budou velice zásadní.
Dominic Rossi
Existují dvě názorové školy na síly, které určují úroveň reálných úrokových sazeb. Dopad na alokaci aktiv a výkony portfolia bude značně záležet na tom, která z těchto škol má pravdu.
Na jedné straně stojí monetární ortodoxnost centrální banky reprezentovaná americkým Federálním rezervním systémem (FED) a jeho guvernéry, kteří věří tomu, že ekonomický cyklus v USA opět naskočí a sazby se znormalizují přibližně na úrovni 2 % inflace a 2 % úrokové míry.
Na druhé straně stojí skupina nezávislých ekonomů hájících názor, že nízké úrokové sazby způsobuje nedostatek agregované poptávky způsobené globálním přebytkem kapitálu nebo přemírou úspor.
V současné době je na světě více zemí s přebytkem úspor, než těch, které nabízejí přebytek investičních příležitostí. S pokračující akumulací úspor budou nominální i reálné výnosy stále klesat. Světová úroveň úspor dosáhla přibližně 24 % globálního HDP, což po odečtení odpisů z fixního kapitálu (jmění se skládá z fixních aktiv a finančního kapitálu) představuje stále čisté úspory ve výši 11-12 %, tedy mnohem více, než jaký je nominální ekonomický růst.
Ve světě, kde příliš mnoho kapitálu generuje příliš malé příjmy, je snaha budoucí zisky inkasovat už dnes. Zhodnocení všech tříd aktiv má tendenci narůstat a zůstávat po dlouhý čas na vysoké úrovni, což může vést k cenovým bublinám. Při oceňování aktiv jsou všechna historická srovnání a oceňovací normy stále méně použitelné.
S tím, jak se stírá rozdíl mezi současným a budoucím zhodnocením aktiv, není největším nebezpečím hrozící investorům krátkodobá ztráta kapitálu, ale reinvestiční riziko.
S ohledem na všechny zmíněné faktory doporučuji investorům tři následující strategie:
- Soustředit se na aktiva s dlouhým trváním
Investoři by se měli mít na pozoru před hromaděním krátkodobých investic ve snaze ochránit se před cyklem úrokových sazeb, který je neustále opožděný a jeho celkový výhled je spíše příznivý.
Místo toho by měli investoři přijmout opačnou taktiku a svá portfolia stavět na dlouhodobých aktivech, jakými jsou kapitálové vklady a nemovitosti.
- Soustředit se na aktiva s reálnou návratností, která lze reinvestovat
S ohledem na výši reinvestičního rizika se pozornost investorů bude upírat k třídám aktiv, které mohou v průběhu času obnovit reinvestiční tempo v nominálním vyjádření. A to opět představují nemovitosti, u nichž je potenciál zvyšování příjmu z pronájmu, nebo akcie, které každoročně odměňují své majitele formou dividend.
- Soustředit se na alfa generátory
V nominálně omezeném prostředí se investoři musí soustředit na inovativní oblasti ekonomiky, které mohou nabídnout růst produktivity, skutečnou návratnost kapitálu a prokazatelnou přidanou ekonomickou hodnotu. V současné době, podle mého názoru, to znamená investovat do americké ekonomiky a do nehmotných sektorů intelektuálního vlastnictví, jakými jsou farmacie, biotechnologie, software a média.“
fidelitycz 